BOTANICULA – Místo, kde se pěstují rostliny a vztahy
Přístav 7 ~ Jankovcova 8b ~ +420 222 264 846 ~ pristav7@elpida.cz
Na nové komunitní zahradě Botanicula se pěstuje zelenina a ovoce, ale především vztahy mezi (nejen) holešovickými seniory a jejich sousedy, kteří rádi noří ruce do hlíny. Na jejím otevření ve čtvrtek 23. května nechybělo slavnostní přestřižení mrkve, vypuštění žížal, křest kompostéru, ani burza semínek.
Že čerstvá jarní cibulka chutná nejlíp, když je z babiččiny zahrádky (nebo alespoň od oblíbeného pěstitele), to je prokázáno. Ne všichni ale mají možnost pěstovat si vlastní zeleninu nebo bylinky. I proto Elpida díky podpoře Nadačního fondu Agora 7 otevřela v holešovické pobočce Přístav 7 komunitní zahrádku Botanicula.
fotografie ze slavnostního otevření
Co je Botanicula
Botanicula je malá komunitní zahrada, kterou společnými silami otevřela pobočka Elpidy a Nadační fond Agora 7 v pražských Holešovicích. Zahradu, která vznikla u Přístavu 7, kulturního a vzdělávacího centra pro seniory, tvoří 11 vyvýšených záhonů, které jsou k drobnému zahradničení k dispozici nejen aktivním seniorům, ale všem zájemcům, kterým ruce zabořené v hlíně dělají stejnou radost jako jejím zakladatelům. Součástí Botaniculy je odpočinková zóna s herním prostorem na pétanque.
„Botanicula je dalším rozšířením aktivit Přístavu 7 mimo učebny, a tedy i příležitostí potkat a poznat se s našimi sousedy. Líbí se mi mezigenerační rozměr těchto setkání a jsem ráda, že na zahradě můžeme pěstovat nejen bylinky, zeleninu a květiny, ale i mezilidské a sousedské vztahy a sdílenou odpovědnost. Absence plotů a nepřipevněný nábytek jsou toho důkazem. Osobně si užívám možnosti vyjít z kanceláře ven a za minutu moci ponořit ruce do hlíny prolité žížalím čajem,“ popisuje radost ze zahrádky Bára Tůmová, která kulturní a vzdělávací centrum Přístav 7 vede.
„Mnozí senioři, kteří chodí do Přístavu 7, žijí sami a jsou rádi, že rozšiřujeme aktivity i mimo učebny. Člověk si něco zasadí a příště vidí, že to roste. Je to taková zhmotněná radost,“ říká Dagmar Haladová, která vede přednášky, které k Botanicule neodmyslitelně patří. Sama Dagmar o sobě říká, že by se nejraději viděla jako průvodce, který lidem nechává volný prostor a pouze jim pomáhá přijít na to, jak ve městě zahradničit smysluplně, se selským rozumem a bez chemie. Zájemci o zahradničení se tak mohou těšit na pravidelné odborné přednášky, setkávání s mentory, rady a nové zkušenosti. Odpočinkový prostor s lavičkami není oplocený, a slouží tak všem k relaxaci: „U Botaniculy ale posedávají i maminky s dětmi. A lidé z okolí si už zde zvykli hrát petanque,“ dodává Dagmar Haladová.
Co na zahrádku říkají sami senioři
„Bydlím v hezké čtvrti Prahy v domě ze začátku minulého století. Dvoreček máme malý, vybetonovaný, nemůžu mít ani miniaturní zahrádku na parapetu za oknem kvůli přemnoženým holubům. Nápad na vybudování komunitní zahrady originálním způsobem na trávníku v kontejnerech mezi krásnými domy mi přišel skvělý. Doufám, že vzniklo místo k setkávání lidí, kteří chtějí zasázet kytičky, bylinky, nejrůznější zeleninu i ovoce, starat se o ně, mít radost z toho, jak rostou a zároveň se i navzájem poznávat. Budou-li nás bolet záda, můžeme tam posedět nebo si jít zahrát petangue a třeba si i zazpívat,” dodává Monika Pošívalová, seniorka, které pravidelně navštěvuje kurzy Elpidy a je také zpěvačkou sboru Elpida.
Komu je Botanicula otevřena
Seniorům z Přístavu 7, lidem ze sousedství a komukoliv, kdo projeví zájem. Předpokladem zapojení je možnost pravidelně se o zahrádku starat a alespoň 1 × měsíčně se sejít s ostatními na organizačním setkání. Botanicula se těší zkrátka na všechny nadšence.
Zájemci o zahradničení mohou kontaktovat osobně, e-mailem nebo telefonicky recepci Přístavu 7: Jankovcova 8b ~ +420 222 264 846 ~ pristav7@elpida.cz
Co jste možná netušili o komunitních zahradách
Počet komunitních zahrad, kde lidé pěstují zeleninu a spojuje je společné úsilí, roste (pokud zůstaneme v botanické terminologii) jak houby po dešti. Jen v Praze je dle MAPKO, mapy komunitních zahrad a kompostáren od sdružení Kokoza, aktuálně 28 komunitních zahrad. A celém Česku pak 628.
Proč jsou komunitní zahrady obohacující
– Rozvíjí komunity, utváří vztahy mezi lidmi různých generací, náboženství a etnického původu. – Vznikají u nich nová přátelství, lidé se učí spolupracovat a demokraticky rozhodovat. – Nabízí možnost aktivní rekreace při zahradničení, pro které v plochách veřejné zeleně není prostor.– Lidé mohou s malými náklady získávat potraviny pro vlastní spotřebu.– Často jsou zakládány v prolukách, nevyužívaných parkovištích či plochách brownfield, čímž tyto plochy revitalizují a vznikají nové plochy městské zeleně.– Plochy zeleně ve městech pomáhají snižovat teplotu vzduchu, vytváří příjemnější mikroklima, zlepšují hygienu prostředí. Funkční systém městské zeleně umožňuje migraci organismů.– Komunitní zahrady jsou alternativou konvenčního zemědělství, pěstitelé se přiklání k ekologickému nebo permakulturnímu způsobu hospodaření.– S činností komunitních zahrad také souvisí změna životního stylu. Obyvatelé mají větší zájem o ochranu životního prostředí.– V oblastech, kde se nachází městské komunitní zahrady, dochází nejen k větší spolupráci a sousedské podpoře, ale snižuje se zde kriminalita a užívání drog. Lidé v takových oblastech se tedy mohou cítit lépe a bezpečněji. (Armstrong 2000)*zdroj: Marie Doleželová, diplomová práce Komunitní zahrady, MU Brno 2016
Historie komunitních zahrad
Během hospodářské deprese v roce 1893 starostka Detroitu Hazen Pingree nabídla lidem využívání neobsazených pozemků jako zahrad pro pěstování plodin. Potraviny byly použity k přímé konzumaci a k prodeji. Úspěch tohoto programu vedl k programům podobným v dalších městech–New Yorku, Chicagu, Bostonu a v dalších městech.
Hnutí komunitních zahrad od 70. let dodnes
V roce 1970 zájem o komunitní zahradničení narůstal hlavně jako vyjádření městského aktivismu a nové etiky životního prostředí. Vznikaly programy jako např. v New Yorku (Zelení partyzáni) nebo v Bostonu (Městští zahradníci.) Roku 1976 začalo ministerstvo zemědělství Spojených států sponzorovat programy, které zakládaly městské úřady. Tyto programy podporovaly lokální pěstování zeleniny a dalších plodin nejprve v šestnácti a později ve dvaceti třech městech. V roce 1978 se aktivisté z celé země spojili a zformovala se nezisková organizace tzv. Americká komunitní zahradnická asociace Dnes se můžeme setkat s nejrůznějšími typy komunitních zahrad v zahraničí ale i u nás. Mohou to být sousedské komunitní zahrady, dětské zahrady, zahrady ke vzdělávání, městské zahrady a kompostárny apod. (Lawson, 2009). **zdroj: Radka Mezníková, bakalářská práce, katedra Antropologie, Plzeň 2014
Kontakt pro média
Lada Brůnová ~ lada.brunova@elpida.cz ~ +420 739 659 456
Elpida znamená řecky naděje. Je to ale také jméno organizace, která pomáhá seniorům stát se sebevědomou a respektovanou součástí společnosti. V duchu motta Old’s Cool mění Elpida pohled na stáří – provozuje vzdělávací a kulturní Centrum Elpida pro seniory z celé Prahy a krizovou Linku seniorů, založila značku Ponožky od babičky, vydává časopis VITAL, pořádá mezigenerační Old's Cool festival. Zkrátka se snaží, aby čeští senioři vedli plnohodnotný & veselý život.